čtvrtek 21. července 2016

MILIONÁŘKY Z CHATRČE

Jak se stát milionářem? Jednoduše. Staňte se dobrovolníkem a doufejte, že budete mít takovou kliku jako my s Anež. Dá se říct, že jsme dvě holky, studentky, Češky, pracujeme jako dobrovolnice a na účtech máme něco mezi nulou a nulou na entou. Za to máme ale obrovskou kliku.

Po prvním týdnu dobrovolničení se na nás usmálo štěstí a dorazil nám email, že s námi chce mluvit koordinátorka ohledně rodiny. Rozhodla jsem se nenasazovat si své oblíbené růžové brýle a na situaci se podívat realisticky - vietnamsky. Čekala jsem, že se nikam nedostane, že nám chce koordinátorka jen říct, že budeme v tom holobytě do konce našeho pobytu. Abych zdůraznila tu hrůzu, přidávám fotky.




Ukázalo se, že tentokrát se na nás štěstí usmálo, ikdyž jsme tomu do poslední chvilky odmítaly uvěřit. S koordinátorkou jsme se měly sejít v oblasti Times City - nejlepší čtvrti Hanoje. Čekala jsem, že v tom bude háček, že se tam třeba sejdeme a pak odtamtud zahneme do uličky chatrčí, kde budeme doopravdy bydlet, ale žádný se neobjevil.

Bydlíme tedy v Tower 7, v jednom z nejluxusnějších bytů ve městě. Čtvrt hlídá vojenská ochranka, nikdo na nás na ulici netroubí a auta i mopedy zastavují na prechodech. Taky autobus na zastávce zastavuje a nenutí nás naskakovat za jízdy. Dveře nám otevírá portýr - ochranka a máme vlastní recepci. Taky máme služku, co nás asi nemá moc ráda, protože máme tuny špinavýho prádla a celkem vyžíráme ledničku (po prvním dnu našich žravých nájezdů koupila 16 jogurtů a udělala 8 domácích). Jo abych nezapoměla ... takovým detailem je to, že ve sklepě máme obchodní centrum s multikinem, jezírkem, obřím akváriem, labyrintem a obchody Gucci aspol., kolem kterých chodíme v obnošených, (ale už čistých hadrech), žabkách a s batohy na zádech.




Tou nejskvostnější věcí jsou fontánky tryskající z jezírek kolem obchodního centra (jedno jezírko má asi okolo čtyř set metrů čtverečních). Pokud jste někdy viděli fontánu v Mariánkách, tohle je něco jako její stotisící zvětšenina. Jsme asi jediní dospělí, kteří tam chodí dobrovolně, ostatní jsou nuceni tam chodit, protože je tam tahají jejich děti nebo mladší sourozenci, ale říkáme si, že je třeba užít si kapánek snobství, než se vrátíme na koleje a do našich vesnických domovů.

Až mě budete soudit, pamatujte, že trocha snobství ještě nikdy nikoho nezabila.
Doufám, že si užíváte prázdniny aspoň z poloviny tak jako já,

Štěpi


Escapade Girl

Jmenuji se Lucie a jsem cestovatel-začátečník. Skrze tenhle blog se s vámi chci podělit o svoje zážitky, rady a tipy z mých cest. Pokud jste na můj blog právě narazili zcela omylem, doufám, že tu najdete inspiraci třeba k vaší další dovče, a pokud jste členem rodiny či kamarád, můžete se tímto ujistit, že jsem stále živá, zdravá a stále „na tripu“. :-)

Mohlo by se ti ještě líbit

4 komentáře:

  1. Přeju ti to Luci :))) užívej :) to se ti pak nebude moc chtít na kolej viď? :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :) Asi mi ty fontánky pod okny budou chybět no :( :D

      Vymazat
  2. :-( Okej, Magda se naučí vyrábět domácí jogurty :-D
    .
    Panebože, v čem jste to bydleli? ... teď máte úplně peckovní místo :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To bude pecka! :)
      ... Jinak ohledně toho bydlení - byla to díra! :D

      Vymazat