neděle 28. srpna 2016

NA SEVER


Článek o Tallinnu se mi v hlavě píše úúúplně sám už několik dnů. Kvůli stáži jsem byla ale natolik zaneprázdněná, že se k jeho psaní dostávám až teď, i když samozřejmě čerpám z četných poznámek, které jsem si psala, když jsme se na stáži nudila na jednání. Článek tedy vychází se zpožděním, ale snad Vás uchlácholí, že je to zatím nejspeciálnější článek, který jsem kdy napsala, protože ho píšu přímo z terénu. Co to znamená? Znamená to, že sedím za hradbami starého města v parku na lavičce, kochám s výhledem na květinové zahrady a během psaní si nechávám foukat do vlasů ostrý a studený severský vítr. Zároveň je to také první článek, který píšu konečně jako normální člověk na notebooku, ne na tabletu. Je to až  neuvěřitelně pohodlné a znamená to, že se v článku objeví asi o 80% méně překlepů než doposud.




Tak a teď tedy o Tallinnu. Tallinn je hlavní město Estonska, země s velice divným jazykem a počtem obyvatel okolo 1,3 milionu. Je zhruba tak velký jako Brno, a když se procházíte po centru města, máte pocit, že se nacházíte na jakémsi maloměstě. Tallinn se od spousty měst v Evropě liší tím, že byl velmi brzy celý zrekonstruovaný, protože se zde v 70. letech odehrály olympijské hry a Sovětský svaz nechtěl, aby světoví sportovci viděli město zdemolované válkou. Tato investice byla částečně zbytečná, protože Sověti tenkrát zaútočili na Afganistan, takže na olympiádu stejně skoro nikdo ze západu nepřijel. To ale nám cestovatelům dneska ale stejně vůbec nevadí, protože se alespoň můžeme kochat městem se zářivě barevnými a zdobenými domky, které nějakým záhadným způsobem nepůsobí ani trochu kýčovitě.




Tallinn je tedy podle mě neuvěřitelně krásný. Pokud sem někdy přijedete a nezamilujete si ho na první pohled, tak to nehoďte hnedka flintu do žita, ale navštivte tallinnskou atrakci jménem Free City Tour (neboli prohlídka města zdarma). Myslím, že můžu s klidným svědomím říci, že je to naprosto nejlepší prohlídka, jakou jsem kdy v životě absolvovala. Prováděl nás kluk zhruba v mém věku, které je studentem historie (což je velká škoda, protože dle mého názoru by se měl dát k divadlu), který čerpal ze svých znalostí, z rodinných historek a i ze svých zkušeností, což dělalo prohlídku neuvěřitelně zajímavou a zábavnou.

Abych Vám přiblížila tu zábavnost, vybrala jsem jednu z prvních vět, kterou nám průvodce řekl, když mluvil o ledovci, které kdysi pokrýval celou Pobaltskou oblast. Věta zněla nějak takhle: „… and the iceberg said himself: what the hell I am going to melt…“ Podobnými hláškami a akrobatickými kreacemi si průvodce zajistil naši pozornost na celé dvě a půl hodiny a troufnu si tvrdit, že se nikdo z asi šedesáti turistů ani trochu nenudil.

Celkem zajímavým bodem programu bylo pro mě navštívení Náměstí svobody a Památníku osvobození, o kterém jsem s dozvěděla, že ho Estonci vůbec nemají rádi a že jedním z důvodů je to, že je neustále nějak rozbitý a že jeho opravy stály už více než 10 milionů euro. Mimochodem… tento památník byl vyroben národem, který jako jediný předčil Estonce v pití alkoholu… troufnete si hádat který národ to je? Přesně tak. Jsme to my – Češi.




Další část prohlídky byla okořeněna mnohými historkami od známých a rodičů průvodce, kteří měli co dočinění s KGB. Pokud jste se narodili a vyrůstali v této době, myslím, že byste si tohle vyprávění opravdu užili a mohli přidávat mnohé Vaše historky. Tou nejlepší z nich byla asi historka o tancování. Stejně jako naši rodiče kdysi milovali všechno, co přišlo z NDR, rodiče mých estonských vrstevníků milovali všechno, co přišlo z Finska – včetně finské televize. No a tehdejší mládež objevila i to, že se na západě tancuje celkem jinak (podle tanečních kreací, které nám průvodce předvedl, taky dost bláznivě), a tak takhle začali tancovat taky. Samozřejmě se tenkrát stali hitem celé diskošky, protože všichni hnedka vydedukovali, že takhle tancují ve finské televizi. Třešničkou na dortu byla na prohlídce města paní, která řekla, že její kamarádka tancovala přesně takhle a tvrdila, že se to naučila právě od Estonců.

Abych to zkrátila a nepřipravila Vás o překvapení, pokud se jednou taky vydáte na tuto prohlídku, dodám jen, že je to opravdu to nejlepší, co můžete v Tallinnu udělat, zvlášť pokud narazíte na stejného průvodce jako já ( - je to ten, co dělá salto na konci prohlídky uprostřed náměstí).



Mohla bych Vám tu o nádherném Tallinnu psát do aleluja, ale to bych Vám pak neměla o čem psát zítra, takže vyrážím do víru velkoměsta a přeji Vám krásný zbytek víkendu, ať už v Čechách nebo kdekoliv na tripu!

Štěpi
Escapade Girl

Jmenuji se Lucie a jsem cestovatel-začátečník. Skrze tenhle blog se s vámi chci podělit o svoje zážitky, rady a tipy z mých cest. Pokud jste na můj blog právě narazili zcela omylem, doufám, že tu najdete inspiraci třeba k vaší další dovče, a pokud jste členem rodiny či kamarád, můžete se tímto ujistit, že jsem stále živá, zdravá a stále „na tripu“. :-)

Mohlo by se ti ještě líbit

1 komentář:

  1. O těhle prohlídkám jsem už slyšela moc a hrozně to chci jednou zažít. Myslím, že to bude v každém větším městě :-)

    OdpovědětVymazat