pondělí 8. srpna 2016

STOKRÁT PRO A DVĚ KRÁDEŽE PROTI - I. ČÁST

Řeč je o výletu po Středním Vietnamu. To "stokrát pro," Vám říká, jak moc se mi tam líbilo a ty "dvě krádeže" napoví, že ani dneska to nebylo bez problémů a že se na mě smůla lepila jako moucha na mucholapku (už zase).



Začneme tedy cestou - už v minulém článku jsem psala, že nás čeká trochu delší (dvanáctihodinová) cesta spacím busem. Na cestovatelských stránkách a fórech typu TripAdvisor se všude píše, že se to nevyplatí a že je to nebezpečné. Já bych řekla, že je to zážitek a docela sranda, a jelikož je pro mě tisícovka docela velká částka (jsem studentka a o prázdninách dobrovolničím), tak se mi to oproti letence docela vyplatí. 

Jako bělocha Vás sice šoupnou v buse dozadu nebo do horního patra, protože při bouračce je lepší přijít o turistu než o místního, ale to je asi fuk. Ve Vietnamu nemáte nikdy jistotu, že přežijete, když se stanete účastníkem dopravy.

I přes to jsme cestu zvládli, ikdyž jsme párkát museli hasit motor (vodou z jezera a hadicí na benzince), ale zase jsme dostali večeři, což byla paráda. Spali jsme s Anež a třema Francouzská na pětce. Je fajn, když někde spíte s lidmi z Evropy, protože mají celkem stejné návyky jako vy, a tak se nestalo to, že by uprostřed noci vedli videohovory nebo se na nás lepili. Jediným problémem bylo, že nám na hlavu občas spadla krabice, ale dalo se to zvládnout.

Protože jsou autobusáci líní a nechce se jim většinou zajíždět do měst, vyhodili nás na A jedničce 12 kiláčků od města. My jsme do něj statečně doputovali a dokonce se dostali na pláž.

Moře ve středním Vietnamu je jako balzám na nervy. Pokud někdo z Vás čte moje články pro inspiraci, tak Střední Vietnam stoprocentně doporučuji!

V Hue jsme našly s Anež pláż vlastně omylem, když jsem řekla: "Hele, támhle je něco modrýho, třeba je to moře, nepůjdem se tam mrknout?" Bylo to moře a byla to liduprázdná pláž, ke které vedla cesta borovicovým lesem kolem budky se sprchami, jako byste šli u nás v Čechách na přehradu. Pro samou koupačku a pozdější chaos v dopravě jsme ani neměli šanci navštívit chrám dynastie Nguyen v Hue, kvůli kterému jsem tam vlastně donutila Anežku sem jet.




Po velmi náročném dni u vody jsme pak padly do postelí a spaly jako batolata.

Druhý den jsme pokračovaly dál na jih do města Danang. Neuvěřitelně lituji, že jsme na tuhle cestu neměly více času, protože tahle oblast je naprostá bomba! Danang se neuvěřitelně liší od jakéhokoliv vietnamského města, které jsme zatím viděly. Je významný, protože se tu kdysi v 19. století vylodili Francouzi a obsadili zemi a ve 20. se tu vylodili Američani. Je moderní - ve městě se tyčí mrakodrapy a přes řeku jsou oblasti propojeny nádhernými mosty a zároveň je i neuvěřitelně levný, takže doporučuji stačit se tam na oběd. A zároveň je i tradiční - plný trhů a památek, pokud se chystáte do Danangu, Myslím, že je za pět minut 12, protože za chvilku bude tohle město nacpané turisty k prasknutí.



Abych nezapoměla - na cestě do Danang mi na food stopu šlohli ty peníze. Dá se říct, že je to tak trochu i moje vina, protože jsem si pořádně nezkontrolovala, kolik mi vrací peněz a přišla tím o 400 000 dongů.

Protože byla tahle cesta moc dlouhá na jeden článek, druhá polovina sem připutuje zítra a musím říct, že to bude ta lepší, už jen proto, že bude vyprávět o Hoi Anu, což snad nejkrásnější město na zemi. 

Tak se těšte, zatím ahoj,
Štěpi

Escapade Girl

Jmenuji se Lucie a jsem cestovatel-začátečník. Skrze tenhle blog se s vámi chci podělit o svoje zážitky, rady a tipy z mých cest. Pokud jste na můj blog právě narazili zcela omylem, doufám, že tu najdete inspiraci třeba k vaší další dovče, a pokud jste členem rodiny či kamarád, můžete se tímto ujistit, že jsem stále živá, zdravá a stále „na tripu“. :-)

Mohlo by se ti ještě líbit

1 komentář:

  1. Dneska mi dorazil pohled... "Mami, víš o tom, že ta známka stála kolem 13 tisíc?" :D
    .
    Ta krádež mě mrzí, ale to město vypadá bombově. Ono se říká, že to nejhezčí člověk objeví až před odjezdem :-)

    OdpovědětVymazat